Historie rodu 1. část

4. května 2007 v 9:36 | pavel |  Trocha historie
Přepsal jsem a zveřejňuji první kapitolu z historie rodu.
Děda: Já vím jenom tolik, že rod Málků pochází z Horního Studence, a že už tam byl, co v Malči vyhořela fara. Horní Studenec patřil kulátoru, jak oni říkali dřív, farností do Malče a potažmo v Malči byl ten pán, pod kterého to jakoby spadalo. A od té doby, co tam vyhořela fara, se to jméno tam vyskytuje. Dneska tam je Málků víc, tak z kterých Málků to bylo, to je těžko říct.

Ale Marie Terezie nařídila, že na faře musí být aspoň jedna místnost klenutá, s menšíma oknama, aby to větralo a tam se mají uchovávat knihy, matriky. Takže až od té doby víme, že tam ten náš rod byl. Jak dlouho před tím tam ale Málci byli, to nevíme.
Můj děda se tam narodil na statku, jenže už ve čtyřech letech mu zemřel otec, a on to měl zdědit. Měl o mnoho let starší sestru. Statek ale potřeboval mít hospodáře, jak to bylo dřív, proto poručík dal svolení k tomu, aby se sestra vdala, a tím dostala statek. Dědečka, který se dobře učil, chtěla dát sestra na studie, a že peníze bude mít za ten podíl, který dědovi měl patřit.

Sestra se vdala, jenže bohužel si vzala panského kočího. A on si musel koupit koně lepší, jak měl v Malči ten zámecký pán, a nějak to handloval s koňma, až to celý statek zadlužil, a zadlužil to hodně, že pak jeho syn měl kapesní fendluňk. To znamenalo, že celník, nebo financ ho mohl kdykoli zastavit, prošacovat a všechny peníze mu mohli vzít. A dopadlo to tak, že když chtěl prodat třeba nějaký ten dobytek, pár volů nebo tak, tak večer před trhem je odvedl ke svému kamarádovi, ráno je ten kamarád odvedl na trh, voly prodali, ale peníze si zase vzal kamarád, protože kdyby si měl nechat ty peníze ten syn, tak by mu je financ všechny vzal. Tak takhle to dopadlo. A jakým způsobem to skončilo, jestli ten dědeček dostal nějaký peníze, to nevíme, ale asi to nedopadlo moc dobře, jelikož musel jít sloužit. Asi o ten statek přišli.
Děda vychodil školu, jenže jak neměl peníze na další studia, tak musel jít sloužit.
A šel k České Bělé, snad k nějakým Mackům, ale co to bylo za statek, jestli tam ještě jsou, nebo nejsou..asi se tam jenom říkalo U Macků. A tam sloužil a oženil se tam, vzal si nějakou Špalkovou. On byl šikovný a pracovitý, tak si koupili nějaký baráček, polnosti. Dokonce i doma tkalcoval, aby se uživili. Říkávalo se, že dělal garnitury. Pravděpodobně to byly nějaké přehozy na postele a na stůl. Tenkrát se ještě používal len, hodně se tkalo ze lnu. To byly ty kanafasy, šněrovačky, sukně, všechno se tkalo ze lnu. Ono to mělo výhodu, že když zmoklo a vysvitlo slunce, tak to brzo vyschlo. Na rozdíl od vlny. Po lnu pak přišla bavlna, ale to až později.
Každý větší statek měl svojí pazdernu. Ta musela stát 200 až 300 metrů od statku. V pazdernách se ten len nahříval, aby byl suchej, tam to pazdeří, když bylo suché, opadalo a zůstali vidlice, nebo jak se to jmenovalo, a zůstalo vlákno. A z těch vláken se na přeslicích předli nitky. Ten tkalcovský stav byl v každém menším stavení, u nás taky. Já sem to už nezastihl, ale vím že soused Kučera si dělal legraci, že můj otec tkal koberce, kde měl srnky, jeleny, nějakého pytláka, hajnýho a tak..
Teta: Já si ještě trošku pamatuju, musela jsem být maličká, trošku mám ještě obrys, že ten stav tam stál v té setnici.
Děda: Pokud se týká toho dědečka, tak když se schylovalo k té Pruské válce, tak prušáci to tady začali obsazovat, dostali se až do Hradce, k Labi a císař pán začal bát, aby se hranice neposunuly až takhle hluboko, to by znamenalo, že Hradec by byl v Německu, tak povolal Radeckého pluk. Sám maršál Radecký už neexistoval, ale říkali tomu Radeckého pluk.
Ten byl zrovna v Itálii, a přesun z Itálie sem trval několik týdnů, jak šli pěšky. Mezi tím císař neverboval tyhlety mladý kluky, osmnáct neosmnáct, míru měl, tak musel jít. Někdo měl výhodu, že byl třeba malej, a i když mu bylo 20, tak nemusel. Zatím je tedy cvičili. Někdo říká, že to bylo v Chrudimi, ale pravděpodobně to bylo v Čáslavi a čekali tady na ten pluk z Itálie...
Jestli bude zájem a čtení vás nebude nudit, pokusím se někdy v blízké budoucnosti zveřejnit pokračování, kterak se válčilo u Hradce Králové, jak děda dopadl, proč se Žižkovo pole nejdříve nejmenovalo ani Žižkovo pole, ani Schönfeld, ale jednoduše Schumwald, proč se Uhry jmenují Uhry atd... Za vše vděčíme dědovi a tetě Čeplové!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rejwi rejwi | 5. května 2007 v 11:38 | Reagovat

Smekám !!! Jen tak dál ! Je to potřeba a osazenstvo kuchyňského stolu to určitě náležitě ocení !

2 Petr Petr | 7. května 2007 v 11:31 | Reagovat

Dobrá práce! Tohle si s chutí přečtu i když nemám moc času.

3 aima1410 aima1410 | 13. června 2007 v 20:04 | Reagovat

No nedá se jinak než souhlasit s Petrovou poznámkou !!!

4 Tereza Tereza | E-mail | Web | 7. června 2017 v 14:45 | Reagovat

Jo, moc pěkně se to čte. Co takhle se obrátit na paní Zdeňku http://www.rodokmenyzdenka.cz. Moc dobře rozumí Genealogii...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama