Leden 2008

Plesová sezona v plném proudu

29. ledna 2008 v 0:08 Aktuální situace
Již se kvapem blíží vrchol této plesové sezony, nejočekávanější a v minulosti nejvíc opěvovaný ples v Polné. Takzvaný skautský ples.
Někteří jazykové tvrdí, že plesuchtiví lidé Přibyslavi vyráží autobusem (přesnější info dostanete pravděpodobně ze stránek jajtnerovic blogu v průběhu týdne).. Jako malé navodění atmosféry bych si dovolil přiložit pár fotografií ze skautského plesu, uspořádaného minulý rok...
čas na pokec se najde i na tomhle plese
našel si ho i věhlasný tanečník křeček
Uhrančivý pohled medvěda a taneční kreace jeho tanečnic mluví o výborné muzice v podání Barel Rocku
Hudba ta rozparádila i starostu nedalekých Vježnic a jeho několik nezbedných synovců
Do složitějšího tance se pak dal i Pazi se Záďou
Po půlnoci se losuje tombola...někdy se hold stane, že velkej kluk dostane oblečení pro malou holčičku...
..nebo slušivou a užitečnou hučku..
a pak zase hurá do tance..
..nebo poklábosit...
..nebo se jít napít..
Záďa: Dobrý den, máte točený?
Pani Kuncová: Nemáme, jen tadyty lahváče
Pan Kunc: "úsměv"
Záďa: Tak mi dejte jednu basu...

První Benefiční Farní Ples

28. ledna 2008 v 11:04 Aktuální situace
Nevím, jak to bylo přesně, ale je to pravděpodobné:
Byla neděle, jako každá jiná. Zvuk zvonů vábil lidi do kostela, kde začínala tzv. Druhá. V ten čas, v restauračním zařízení U Kubínů, bylo za stolem živo. Přijdivší účastníci první mše spokojeně seděli na svých, třicet a víc let stejných místech a spokojeně debetili. Nejinak tomu bylo i za stolem Lukáše S. Těžkej dým v místnosti, který občas rozvířil číšník Michal napovídal, že se něco stane. Poté, co si Lukáš objednal oběd a pivo, naklonil se k Zrtovi a přednesl mu svůj jeden nápad.
Jako známému a vyhlášenému tanečníkovi mu v Přibyslavi chybí kvalitní ples. Je sice nějaký cukrárny a hasičský, ale jelikož jsou to plesy v místní sokolovně, která je nevábná hned od pohledu, uvnitř smrad jež pamatuje Tyrše i Fügnera, a kam se sračkeři jako my odvažují až po půlnoci a navíc ještě v riflích a mikinách, nechodí tam. A tak jej napadlo uspořádat něco farního, a kdyby to bylo jen trochu možné, využít farní sál a vubec faru celkově. A jako kapelu by rád slyšel Šatlavu.
Nápadu se chytl Zrt, manažer Šatlavy, kterou také oslovil jako první a hned potom, na sobotní snídani na faře vyzjistil informace od Pátera Kubeše, který samozřejmě souhlasil a byl všema deseti pro.
Lukáš nabídl zabití prasete a přípravy výrobků z něj, Šatlava nabídla doprovod, pan farář prostory a tak již nic nestálo v cestě. V neděli byl záměr v kostele ohlášen, v pátek bylo prase zabito a v sobotu se jelo na ostro...
Více informací se dozvíte zde (stránky přibyslavské farnosti), nebo též (nově) zde (stránky klanu Jajtnerů)
Přiložil bych též nějakou tu fotku, ale jelikož sem neměl k dispozici nabíječku, tudíž i foťák, odkazuji vás na výše zmíněnou adresu farních stránek, kde nejenže jsou fotky k prohlídnutí, ale měly by být i připraveny ke stažení...

Myslím že se jednalo o jeden z nejlepších plesů této sezony...tak kdoví, za rok třeba znova v sále ;-)

Pozvánka na První farní ples!!!

25. ledna 2008 v 14:01 Aktuální situace
Chtěl bych vás za redakci blogu pozvat na První benefiční farní ples, který se uskuteční v sobotu 26.ledna v místním farním sále. Nebudu nic říkat, protože nevím, co se bude dít, ale jen, v rámci pozvánky, přikládám nějaké fotografie z páteční přípravy na sobotní vyvrcholení...
Na první pohled klasická zabíjačka... Ve skutečnosti výrobky budou určeny ke konzumaci právě na plese
Pan mistr a "autor" myšlenky..."Zabíjačka" je ve fázi vyndávání ovaru. Zrovna poledne...
Ještě jednou z vyndávání ovaru...
Zpracovávání...Něco k okamžité konzumaci, něco do jitrnic...
Diskuse nad (již teda prázdným) pekáčem ohledně plesu.
Takže lidi, dorazíte? (malá anketka pod článkem)

SKANDÁL CO NEMÁ VOPOVRŽENÍ

25. ledna 2008 v 11:58 Kluci a děvčata
Stojaté a klidné vody plné vodníků a celebrit znenadání rozčeřil bloger a sračker v jedné osobě, Lemry, zvaný též Rejmy, Rejwi, Alofok nebo Kalousek.
V pátek, 18.ledna, se konal ve Žďáru nad Sázavou ples Kolpingova díla. V pátek, samozřejmě, to prý se má slavit a maso v ten den chutná nejvíc. Na ples ten se přihlásilo i veliké množství Přibyslavských, stříbrnohorských a jiných nám velmi známých blogo-srařker´s (dále Doberská páka). Všem bylo ale podezřelé, že mezi účastníky byl i Rejwi. Takřka všichni měli za to, že už do toho s Adélou praští a tento ples bude jejich osudovým. Jaké však bylo všech překvapení, když se do tance místo s Adélkou pouštěl s pro nás zatím neznámou sličnou slečnou...
Nejdřív pěkně třicet čísel...
Od deseti hodin bylo téměř vše jasné. V pozadí, za dalším extratanečníkem Ondřejem můžeme spatřit první kontakty Rejwiho se slečnou. Zatím je všechno jak má, přesně třicet centimetrů, jak by řekla mamka rejwiho...
Rejwi se drží...nejprve nevinné tance
čas pokročil, alkohol v mnohých již malinko působí (a to nemám na mysli Reiwiho, který by nikdy nic takového nepozřel), a rejwi vyzval Petru (ano, již se seznámili) na tanec. Samozřejmě třicet čísel dodrženo, v kruhu mezi ostatníma..tak by to mělo být.
Nicméně je navýsost jasné, že tady něco nehraje. Že jsme svědky něčeho víc, než jen dvou tanců..
Další tanec...a je to jasný
Na základě této fotografie, jež se naší redakci podařilo vyhandlovat za jiné šokující materiály o jiných blogerech, je již více než jasné, že je to jasný...
A myslím, že není potřeba komentář
Myslím, že k této fotce není potřeba další komentář. Dle našich informací neměla slečna Petra nikdy předtím spokojenější oči, než právě zde. I Rejwi vypadá spokojeně, jako by se lidovci dostali do parlamentu a kardiak Vlk dostal katedrálu..
*
Bez komentáře.
Závěrem bych, myslím za nás za všechny, chtěl popřát novému páru hodně dlouhý život, a tak dále...

:-) předem počítám s tím, že se do mě opět pustí ochránci morálky, kmotři a kdovíkdo ještě...:))))


Závěrem bych si neodpustil malinké rýpnutí. Děda Málek, ten na plesech a zábavách v Macourově, Přibyslavi a Železných horkách prošoupal za jeden večer střevíce. Dle informací by letos po Bigy plese Rejwi prošel (ze předpokladu, že k tanci vyzval též sestru Michalu či sestřenici Mařenku). Otázkou zůstává, co takový Petr..
petr a adéla
... myslím že děda by se zeptal jednou.."Byl´s na plese?"
"Jo"
"A tancoval´s?"
"No, tak jako..."
"Tak tancoval´s nebo ne??"
"No, netancoval"
"Tak na co´s tam byl´s??"
"Na *****"

Bujaré plesání!

21. ledna 2008 v 21:16 | Rejwi |  Akce Málkáčů
V pátek 18. ledna se ve žďáře nad Sázavou (Šakalově) uskutečnil tradiční ples Kolpingova díla a sním personálně i finančně propojeného Biskupského gymnázia. Jedná se o jeden z nejprestižnějších bálů, který se za sezónu v tomto Sychrově městě konají. Není proto náhodou,že tento ples navštívila početná skupina sračkerů, pogistů a dalších antikoncepčních živlů. Výborný catering, míchané nápoje, módní přehlídka, barmanská šou laser a Standa Hložek vykonali své. Stačí se podívat na serii přiložených fotografií:
Na ples dorazila i domácí Lidunka, která je v podsvětí známá pod všeříkajícím jménem Paris. Na snímku z jedním z nepřeberné hromady tanečníků.
Dorazila i reprezentace spřáteleného blogu Musilovic klanu.
Albín a Mája byli hvězdou celého večera...
...která zářila nejenom na parketu :-)
"Holky z naší školky" od Standy Hložka očividně nenechali nikoho v klidu.
Standa Hložek a jeho staré normalizační fláky, dokážou navodit tu správnou atmosféru, až se z toho fotografovi třese ruka.
Pa...teda Lidunka to dokázala taky pořádně rozjet :-)
V závěru došlo dokonce i na folklórní tance. Na snímku vidíte chlapce tančit známé tance z Východního Horácka.
Zde proslulý sračker Shak splaven naopak po jednom z exotických tanců, který se v jazyce maorských domorodců nazýva P'O´§G!o.
Petr využil tohoto večera, aby zasvětil Adélu do tajů říše exponenciálních rovnic a jejich logaritmů.


Sobotní lednová katovna

13. ledna 2008 v 1:29 | VyVolení
Pe: Tak dite do ******, já už chtěl jít domu!!
Pa: Tak, a katovna muže začít
Pe: "....ty vole, měls jí poslat do ****** krávu" no jo, Jeník, to je takový specifický... jeden Jéňa, druhej Jéňa...Morgennstern, ta rakouská *****, tam bych neposlal ani třísku¨
Ra: "Holky z Přibyslavi .......CENZORED............proto se v Přibyslavi tak chlastá" to mi vysvětloval Jenda¨
Ad: Ty jo, ale ten klášterec byl tak super, bych se tam hned vrátila.. díky tome, žesn nám tak vařil, já bych od tebe jedla i šrot... sem říkala mamince, že bysme v létě mohli jet všichni do Prahy - obytných místností tam je asi tak jako v klášterci.
Pa: Janda, ty voel ten ještě žije? Koudelka ...
Pe: tak se rozbi hubu!
Pa: fak, že jo.
Ad: sjela mu lyže
Ra: dostal se za čáru...
Pe: Jane Ahonen
Pa: ten taky žije?
...
Pe: .... co to tam píšeš za slátaniny? ... čoveče blokujou tebe ...
Pa: je mi nějak frešno
Ra: frešno ... ty wole
Pa: seš jak Dado
Pokračování na musilovic blogu..

Silvestr v kapitolách. část II.

3. ledna 2008 v 22:57 Aktuální situace

Pokračování z minula...

4. kapitola Katovna

Slovo "Katovna" se v Klášterci stalo více než populárním. Do podvědomí přibyslavských sračkerů sice vstoupila trochu dříve, již minulý rok vznikl na dvou spřátelených blozích projekt "Páteční katovna", nicméně vrcholu doznala právě na chalupě. Díky multimediální technice, kdy bylo na stole v kuchyni k mání několik počítačů, repráků, foťáků, mobilů či kamer, proběhla ukázka dvou televizních Katoven, aby posléze na chodbě u ledničky proběhla jedna naživo.
Právě v tento moment ze z úst toho vpravo (rejžka - izera) line ona navýsost proslulá věta "..tak Karel Čapek to byl proslulý sračker.."
Katovna na chodbě přinesla toliko zajímavých a rozličných témat, že nenechala nikoho v klidu a tři zarputilí antikuřáci dokázali někomu stáhnout celou krabičku...jak by řekl kuřák... pozn. Fotografem je Pazi...
Kapitola 5. Jan V.
Velmi mile i nemile zároveň nás překvapil příjezd tajného účastníka. Provázel nás celým pobytem tam, lítal s námi na bruslích, chodil do hospůdek, válel se ve sněhu, nosil opičku atd...
Jeho pobyt tam nikomu nevadil, byl v kruhu sračkerů velice oblíben. Problémy však nastávaly v noci. Nejen že jako správný skaut nepotřeboval chodit spát, ale dokázal se po nocích prohánět, ještě s bratrem, na skůtru vedle chalupy a dokonce, považte, několikrát vjel i do chalupy, do modrého pokoje, aby tam budil již spící lidi.
Není proto divu, že několik hodin po silvestrovské půlnoci jsme ho chytili za flígr a vyhodili ho z vrat ven. Podle náhodných svědectví se ubytoval dole v jednom hotýlku a ráno ho autem srazil ještě nocí trochu osleplý pazi.
Vpředvečer odjezdu je jasné, že se něco stane. S někým na chalupu přijel. Nikdo si ho nevšiml, nikomu nevadil, ale jen do času...
Za celou dobu bohužel nikoho nenapadlo jej vyfotit. Toto je jedna z posledních fotek z pobytu. Povšimněme si proto mezery mezi Pežotem a Rejwim. Tam měl stát hrdina této kapitoly...
Kapitola 6. Zimní sporty
Již v dobách prvních příprav bylo všem jasné, že silvestrovský čas nestrávíme pouhopouhým lelkováním (zdravím lelka) na chalupě, ale že se i sportovně vydovádíme. No, a vzhledem k tomu, že silvestr je v zimě, tak jsme snahy typu "vzít míč na fotbal / volejbal" "vzít si plavky a šnorchl" nebo "co tam jet na kolech" celkem brzy smetly ze stolu. Jediným možným řešením se zdálo vzít si lyže.
Hned na to se utvořili tři skupiny. Jedna si chtěla vzít běžky a prozkoumat tak krásy vysokohorského běžeckého lyžování, druhá si hodlala zapůjčit lyže sjezdové, či satanova prkénka a prozkoumat tak krásy některé ze sjezdových tratí a třetí si toužila vzít si učení. A nevím jaký krásy zkoumat.
Jak se tak silvestr blížil, něco nebylo v pořádku. Zima byla, odhodlání taky...ale chyběl sníh. Nicméně zde se sluší poděkovat Janě Brůnové, známé to sympatické holčině z nedalekých Pastvin, která ještě na poslední chvíli stačila hodit do Přibyslavi info, že po několika letech se naskytla jedinečná příležitost, a to zabruslit si na místní přehradě, jež byla díky holomrazům jako sklo. Volba byla jasná, vzali jsme si brusle. Někteří svoje, někteří půjčený, někteří jednu svojí, jednu půjčenou...
Na přehradu jsme se podívali jen jednou, ale stálo to za to. V neděli odpoledne, kolem třetí, jsme se konečně vybalíkovali (zdravím jendu balíka) a plni strachu, nadšení a očekávání jsme se za půlhodinku dostali ke břehu přehrady...
Cestou na přehradu...Báli jsme se, ale nebylo proč...
Přezouvání bruslí... Přehrada byla zamrzlá, nicméně při jejím vypuštění se led propadl asi o necelé dva metry. Pozornější oko postřehne, že led je na pravé části snímku notně skosen a propadlý. Není proto divu, že většina lidí jen co na brusle stoupla, hned spadla...
Já říkal, že nebylo divu, že hodně lidí hned co stouplo na brusle, tak zase upadlo..
Ještě jednu brusli a mužeme valit...
Jojo, už se stmívalo. Na snímku sračkeři Rozum a Ráďa...
Dostali jsme se až k hrázi. Nejblíže se dostal Pazi, náš taťka...(na snímku uprostřed, ta malinká postava, co má nakročeno směrem k hrázi). Ani nevím, jestli se nějakej člověk před ním nebo po něm dostal k hrázi blíž. Nám to pak ale nedoporučoval tam jezdit. A my poslechli...
V ledu jsme též našli nějakýho zmrzlýho žraloka, nebo co to bylo. Mirek Dušín ale moc dobře věděl, že by lidi neměli na ledě být blízko sebe. Když nás nad kaprem bylo asi deset lidí, zaslechli jsme zlověstné prasknutí a přes rybu se objevila veliká prasklina. Pak už jsme se nepřiblížili...
Pokračování příště... Můžete se těšit na "Trochu civilizace", "Nedělní omša", "Silvestr", "Pitný režim" a mnoho jiných.... sledujte náš blog!!!

Silvestr v kapitolách. část I.

3. ledna 2008 v 17:02 Aktuální situace
1. kapitola Přípravy a odjezd

Nápad společné oslavy na chalupě v Klášterci se zrodil, kde jinde, než v Dobré. Nebo alespoň zde byl zkušeným blogerem a sračkerem rejwim a jeho sestrou "tajnou blogerkou" přednesen. A hned získal nebývale veliký ohlas.
Již od počátku bylo jasné, že nepůjde o žádnou malou akcičku, ale o akci jak hrom. Plánování společného trávení silvestra rodinou Málků, Musilů a přidružených a spřátelených klanů a jiných sračkerů se začalo rozjíždět.
Takřka ihned po rozjetí příprav se Za Stolem objevily (jako vždy a jako tradičně) nesmyslné a někdy až úsměvně trapné pokusy Silvestru zabránit. Strach z alkoholu, ze zmrznutí, ze spárovaných dvojic či z našeho amatérismu a neumětelství rozchodit chalupu a uvést jí do provozu přišel vniveč. Již v pátek večer, na farností a Syberovými pořádaném hokejovém turnaji bylo jasné, že akci už nikdo nezabrání. Dokonce jistý B.H., dříve jeden z největších odpůrců, se nechal slyšet, že měl být od začátku pro, aby tam jelo co nejvíce lidí, aby se nemohlo stát, že by nějaká dvojička zůstala sama v pokoji...toť asi k přípravám vše.
První auto, takzvaná "Paziho páka" vyjela již v sobotu ráno, pár minut po půlnoci. Do chalupy tak jako první vkročili nohy (a pak i zbylý části těla) Rozuma, Paziho, Vlasty, Pežota a Rejwiho.
V sobotu po obědě vyjela i zbylá, plně naložená, auta Křeka a Zrta. Před pátou hodinou odpolední se tak v Klášterci objevily postavy Ondřeje, Mášy, Křečka, Johnyho, Jendy O., Martiny, Adély, Michaly, Pavla a Radka. Zrt zkontroloval správné zapnutí pojistek, teplotu v obyvatelných pokojích, funkčnost kamen a popřál šťastnej novej rok. A po těch slovech odjel, a chalupu nechal napospas osudu...
První foto z chalupy. Na snímku zatápivší Rejwi..
Odjezd dalších sračkerů. Kromě třech na snímku a fotografa Johnyho odjel Křečkovým bílým drakem ještě Ráďa. Na něho právě čekáme...
V Klášterci zatím panuje klid. Za stolem se plánuje, jí a odpočívá...
V supermarketu v Ústí nad Orlicí kupujeme kuřata, krademe nějaký poděbradky a zavíráme Johnyho do chlaďáku. Jo a někdo si chce skočit na malou.
Šokující pohled se nám naskytl při vstupu do chalupy. Ani jeden z obyvatelů nebyl schopen slova a jen se každý smál...

2. kapitola Jídlo

O tom, kdo se bude jako hlavní starat o jídlo, bylo rozhodnuto celkem brzy. Zhruba tak v tu chvíli, kdy si Pežot vyjednal v místním Pežot-marketu dovolenou a oficiálně potvrdil svojí účast. K ruce si kupodivu nevybral žádnou dívku, nýbrž našeho takového duchovního otce, nejstaršího a nejzodpovědnějšího účastníka Paziho.
Menu tak jak bylo naplánováno vypadalo slibně. Mělo dojít na špagety, guláš a grilovaný kuřata. A právě kuřata byla tím důvodem, že se menu hodně změnilo. Před odjezdem druhé poloviny účastníků, v sobotu někde kolem poledne, se ozval pazi, a že máme zakoupit asi deset kuřat na grilování. Jak zavolal, tak jsme i udělali. Jaké však bylo naše překvapení, když se pazi, koukaje do těch kuřat, chytl za hlavu, rozesmál a svým tipickým hlasem nám prozradil, že si dělal srandu, že stačili 3. No, ale budiž. První den večer jsme měli rožněný kuřecí plátky, druhej den k obědu kuřecí nudličky s šunkovo slaninovou rýží, na silvestra k obědu kuřecí guláš a večer na silvestra kuřecí salát. Nutno však podotknout, že všechny tyhle pokrmy byly více než chutné a kuchaři za ně zasloužili uznání.
K snídani se povětšinou podávaly buchty a cukroví, k večeři jsme využili místní "Kovárnu" a zakoupili tam zmražené pizzy, které jsme posléze v kachlových kamnech ohřáli a přišli vhod. Na silvestr večer se stoly prohýbaly pod tácy chlebíčků, obložených talířů, salátů, cukrovího a jiných pochutin.
Sobotní večer. Kuřata se nevešla do grilu, musí proto na rošt...
...na roštu ale trvalo zpracování strašně dlouho. Musely tedy na nudličky a do pikantní, výborné masové směsi. A k tomu rýže. Na neděli velice chutnej objed...
Pizza v sobotu večer...
Bylo jí málo, a byl o ní velkej boj..
Kuřata opět. Tentokrát jako kuřecí vývar a kuřecí guláš..
3. kapitola Ubytování se

Po velké nejistotě, kdy počet účastníků kolísal od 10 do 30 se konečný počet ustálil na čtrnácti lidech. Problém s ubytováním nebyl tedy vůbec. Kluci obsadili "modrý pokoj" a kuchyň, holky se vtěsnali do "zadního pokoje". Nicméně centrum dění, jak je v Rodu zvykem, byla právě kuchyně. Gauč po pravé straně byl vždy obsazen, nejvíce zde byly spatřeni Johny s Martinou, Ondřej s Mášou nebo Křeček, stejně tak bylo obsazeno křeslo v rohu pod oknem. O křeslo se během pobytu strhlo nemálo bojů, především mezi Rozumem, Ráďou a Pavlem. Nutnost jít na záchod znamenala pro sedícího konec nadějí, že si do křesla ještě kdy sedne. Židle byly umě rozprostřeny okolo stolu, na stole samotném nikdo neseděl. Velké boje se strhli též o dřevěnou "čeledínskou" lavici hned vedle kachlových kamen. Nejčastějšími sedačemi zde byl Rejwi, Adéla a Michala. Gauč, tzv. "Halíkovp péro" či "Halíkova pružina" byl překvapivě povětšinou volnej, zde se dal nejčastěji spatřit Pazi, Křeček, nebo Michala. Hodně často se též sedělo pod Halíkovou pružinou na zemi pod stolem. No a poslední volný kousek v kuchyni představoval tzv. Kuřácký koutek. V něm se nalézal jednak Pežot, jenž se zde staral o jídlo, tak také Vlasta, Pazi, Rozum, Ráďa, Pavel a vlastně všichni, kteří na Vlastu dostali chuť. Často byly též z teplotních důvodů otevřené dveře na poměrně chladnější chodbu, kde byl též kuřácký a doutníkový koutek.
Záchody se využívali oba, sprcha pouze nahoře. I když Ráďa prý zamýšlel vykoupání se ve vaně ve sklepě. (pro představu - v oné vaně se naposledy koupali ovce za pana faráře Halíka, z lidí vana sloužila naposledy Pantátu Hovadovi, jemuž za celou chalupu a pozemky kolem vděčíme).
Nově vybudovaný, již obyvatelný pokoj "Bejvelej chlív" jsme nakonec nevyužili. Na půdu jsme se na prohlídku za celý pobyt nedostali.
O křeslo byl vždycky boj...Svoje chvilkové vítězství si právě užívá Pavel
Za kamnama bylo teplo, a pohodlí. A člověk tady měl rozhled..
Pohovka u dveří. Zde byl většinou klid...
Kuřácký koutek. Zde se vystřídali všichni. I Rejwi. Když se staral o kamna.
"Halíkova pružina"
Pokračování příště. V dalším díle se můžete těšit na kapitoly jako "Katovna", "Zimní sporty", "Kulturní zařízení", "Jan O." a jiné...sledujte náš blog!!!

Oslava Nového roku v Klášterci

1. ledna 2008 v 23:12 | redakce |  Aktuální situace
Tak to nakonec dopadlo, a v Klášterci, na chalupě na Zbudově č.p. 10 se uskutečnila akce, která nemá (jak by pazi řekl) vopovržení. Redakce připravuje obsáhlou, informacemi nabytou a fotkami okořeněnou megareportáž z pobytu zde. Ona raportáž by se zde měla objevit v průběhu několika dnů. Sledujte proto náš blog a buďte trpěliví.

Pro zkrácení čekání přikládám malinkou ochutnávku v podobě několika fotografií..