Silvestr v kapitolách. část I.

3. ledna 2008 v 17:02 |  Aktuální situace
1. kapitola Přípravy a odjezd

Nápad společné oslavy na chalupě v Klášterci se zrodil, kde jinde, než v Dobré. Nebo alespoň zde byl zkušeným blogerem a sračkerem rejwim a jeho sestrou "tajnou blogerkou" přednesen. A hned získal nebývale veliký ohlas.
Již od počátku bylo jasné, že nepůjde o žádnou malou akcičku, ale o akci jak hrom. Plánování společného trávení silvestra rodinou Málků, Musilů a přidružených a spřátelených klanů a jiných sračkerů se začalo rozjíždět.
Takřka ihned po rozjetí příprav se Za Stolem objevily (jako vždy a jako tradičně) nesmyslné a někdy až úsměvně trapné pokusy Silvestru zabránit. Strach z alkoholu, ze zmrznutí, ze spárovaných dvojic či z našeho amatérismu a neumětelství rozchodit chalupu a uvést jí do provozu přišel vniveč. Již v pátek večer, na farností a Syberovými pořádaném hokejovém turnaji bylo jasné, že akci už nikdo nezabrání. Dokonce jistý B.H., dříve jeden z největších odpůrců, se nechal slyšet, že měl být od začátku pro, aby tam jelo co nejvíce lidí, aby se nemohlo stát, že by nějaká dvojička zůstala sama v pokoji...toť asi k přípravám vše.
První auto, takzvaná "Paziho páka" vyjela již v sobotu ráno, pár minut po půlnoci. Do chalupy tak jako první vkročili nohy (a pak i zbylý části těla) Rozuma, Paziho, Vlasty, Pežota a Rejwiho.
V sobotu po obědě vyjela i zbylá, plně naložená, auta Křeka a Zrta. Před pátou hodinou odpolední se tak v Klášterci objevily postavy Ondřeje, Mášy, Křečka, Johnyho, Jendy O., Martiny, Adély, Michaly, Pavla a Radka. Zrt zkontroloval správné zapnutí pojistek, teplotu v obyvatelných pokojích, funkčnost kamen a popřál šťastnej novej rok. A po těch slovech odjel, a chalupu nechal napospas osudu...
První foto z chalupy. Na snímku zatápivší Rejwi..
Odjezd dalších sračkerů. Kromě třech na snímku a fotografa Johnyho odjel Křečkovým bílým drakem ještě Ráďa. Na něho právě čekáme...
V Klášterci zatím panuje klid. Za stolem se plánuje, jí a odpočívá...
V supermarketu v Ústí nad Orlicí kupujeme kuřata, krademe nějaký poděbradky a zavíráme Johnyho do chlaďáku. Jo a někdo si chce skočit na malou.
Šokující pohled se nám naskytl při vstupu do chalupy. Ani jeden z obyvatelů nebyl schopen slova a jen se každý smál...

2. kapitola Jídlo

O tom, kdo se bude jako hlavní starat o jídlo, bylo rozhodnuto celkem brzy. Zhruba tak v tu chvíli, kdy si Pežot vyjednal v místním Pežot-marketu dovolenou a oficiálně potvrdil svojí účast. K ruce si kupodivu nevybral žádnou dívku, nýbrž našeho takového duchovního otce, nejstaršího a nejzodpovědnějšího účastníka Paziho.
Menu tak jak bylo naplánováno vypadalo slibně. Mělo dojít na špagety, guláš a grilovaný kuřata. A právě kuřata byla tím důvodem, že se menu hodně změnilo. Před odjezdem druhé poloviny účastníků, v sobotu někde kolem poledne, se ozval pazi, a že máme zakoupit asi deset kuřat na grilování. Jak zavolal, tak jsme i udělali. Jaké však bylo naše překvapení, když se pazi, koukaje do těch kuřat, chytl za hlavu, rozesmál a svým tipickým hlasem nám prozradil, že si dělal srandu, že stačili 3. No, ale budiž. První den večer jsme měli rožněný kuřecí plátky, druhej den k obědu kuřecí nudličky s šunkovo slaninovou rýží, na silvestra k obědu kuřecí guláš a večer na silvestra kuřecí salát. Nutno však podotknout, že všechny tyhle pokrmy byly více než chutné a kuchaři za ně zasloužili uznání.
K snídani se povětšinou podávaly buchty a cukroví, k večeři jsme využili místní "Kovárnu" a zakoupili tam zmražené pizzy, které jsme posléze v kachlových kamnech ohřáli a přišli vhod. Na silvestr večer se stoly prohýbaly pod tácy chlebíčků, obložených talířů, salátů, cukrovího a jiných pochutin.
Sobotní večer. Kuřata se nevešla do grilu, musí proto na rošt...
...na roštu ale trvalo zpracování strašně dlouho. Musely tedy na nudličky a do pikantní, výborné masové směsi. A k tomu rýže. Na neděli velice chutnej objed...
Pizza v sobotu večer...
Bylo jí málo, a byl o ní velkej boj..
Kuřata opět. Tentokrát jako kuřecí vývar a kuřecí guláš..
3. kapitola Ubytování se

Po velké nejistotě, kdy počet účastníků kolísal od 10 do 30 se konečný počet ustálil na čtrnácti lidech. Problém s ubytováním nebyl tedy vůbec. Kluci obsadili "modrý pokoj" a kuchyň, holky se vtěsnali do "zadního pokoje". Nicméně centrum dění, jak je v Rodu zvykem, byla právě kuchyně. Gauč po pravé straně byl vždy obsazen, nejvíce zde byly spatřeni Johny s Martinou, Ondřej s Mášou nebo Křeček, stejně tak bylo obsazeno křeslo v rohu pod oknem. O křeslo se během pobytu strhlo nemálo bojů, především mezi Rozumem, Ráďou a Pavlem. Nutnost jít na záchod znamenala pro sedícího konec nadějí, že si do křesla ještě kdy sedne. Židle byly umě rozprostřeny okolo stolu, na stole samotném nikdo neseděl. Velké boje se strhli též o dřevěnou "čeledínskou" lavici hned vedle kachlových kamen. Nejčastějšími sedačemi zde byl Rejwi, Adéla a Michala. Gauč, tzv. "Halíkovp péro" či "Halíkova pružina" byl překvapivě povětšinou volnej, zde se dal nejčastěji spatřit Pazi, Křeček, nebo Michala. Hodně často se též sedělo pod Halíkovou pružinou na zemi pod stolem. No a poslední volný kousek v kuchyni představoval tzv. Kuřácký koutek. V něm se nalézal jednak Pežot, jenž se zde staral o jídlo, tak také Vlasta, Pazi, Rozum, Ráďa, Pavel a vlastně všichni, kteří na Vlastu dostali chuť. Často byly též z teplotních důvodů otevřené dveře na poměrně chladnější chodbu, kde byl též kuřácký a doutníkový koutek.
Záchody se využívali oba, sprcha pouze nahoře. I když Ráďa prý zamýšlel vykoupání se ve vaně ve sklepě. (pro představu - v oné vaně se naposledy koupali ovce za pana faráře Halíka, z lidí vana sloužila naposledy Pantátu Hovadovi, jemuž za celou chalupu a pozemky kolem vděčíme).
Nově vybudovaný, již obyvatelný pokoj "Bejvelej chlív" jsme nakonec nevyužili. Na půdu jsme se na prohlídku za celý pobyt nedostali.
O křeslo byl vždycky boj...Svoje chvilkové vítězství si právě užívá Pavel
Za kamnama bylo teplo, a pohodlí. A člověk tady měl rozhled..
Pohovka u dveří. Zde byl většinou klid...
Kuřácký koutek. Zde se vystřídali všichni. I Rejwi. Když se staral o kamna.
"Halíkova pružina"
Pokračování příště. V dalším díle se můžete těšit na kapitoly jako "Katovna", "Zimní sporty", "Kulturní zařízení", "Jan O." a jiné...sledujte náš blog!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pazi Pazi | 3. ledna 2008 v 17:47 | Reagovat

Zatím dobrý, líbí se mě to.

2 radek radek | 3. ledna 2008 v 17:54 | Reagovat

Hustě! naše mamka říkala že to je přesně ten typ akce kterou miluje:D:D

3 Adéla Adéla | 3. ledna 2008 v 18:06 | Reagovat

No, u nás to taky všichni milujou.

4 radek radek | 3. ledna 2008 v 18:21 | Reagovat

mimochodem já seděl v kuřáckym koutku na židli kterou zpravil křeček:D:D tak díky za to!!

5 pavel pavel | 3. ledna 2008 v 18:23 | Reagovat

Takový akce nejde nemilovat :D :D

6 Rozum Rozum | 3. ledna 2008 v 19:11 | Reagovat

A já ty akce taky MILUJI:-)  

Doufám, že se zde dočtu o roztrhaných kalhotech a rozsypaným cukru:-)

7 Adéla Adéla | 3. ledna 2008 v 19:26 | Reagovat

O roztrhaných kalhotech by byla škoda se nezmínit. Ovšem o cukru bych možná pomlčela. :))

8 pavel pavel | 3. ledna 2008 v 19:42 | Reagovat

Myslím, že na všechno se dostane :)  ..  už se pracuje, pracuje...

9 Ondra Ondra | 3. ledna 2008 v 20:12 | Reagovat

Já miluju taky tyhle akce :-* a Mášenku

10 Lukasicek Lukasicek | 4. ledna 2008 v 10:39 | Reagovat

Pavle, dík za pridani toho odkazu, ale když na to kliknu tak to nejde....ta presna adresa je jajtners.blog.cz

11 pavel pavel | 4. ledna 2008 v 11:37 | Reagovat

Jo, díky za upozornění. Sem to tam zadal blbě :-)  už by to snad mělo jít...

12 Albin Albin | 4. ledna 2008 v 12:38 | Reagovat

Já čekám na zapálený absinth, z toho naše maminka nemohla ... pořád nedokážu doma vysvětlit jakže se to vlastně zapaluje.

Nebýt Hřebejka a jeho mýtických Pelíšků, tak by to snad ještě vysvětlit šlo, ale takhle si každý představuje plameny chrlícího Donutila.

13 kočička kočička | 5. ledna 2008 v 13:37 | Reagovat

Příští rok pojedu s váma a budu na všechny hodná

14 Albin Albin | 5. ledna 2008 v 14:14 | Reagovat

Hlavně my na tebe, ani nevíš jak perfektně bys mezi to kuřecí zapadla.

15 Bílý drak Bílý drak | 5. ledna 2008 v 21:37 | Reagovat

děkuju za zveřejnění na týhle akci.Bylo mě tam fajn mimo toho že mě jeden blázen táhl na hory na letních pneumatikách a pak se mnou zapadl když jel od své jak říkal kámošky tak jsem moc nezlobil až na tu zpáteční cestu kdy jsem cukal omlouvám se musel jsem se smát vysokohorským příhodám Jana O. jinak vám děkuju za ten výlet a projíždku na 303 kilometrů.

16 Křeček Křeček | 5. ledna 2008 v 21:41 | Reagovat

ty draku zakroutím ti rozdělovačem a budeš mít po smání a cukání.Jinak můj tať ka ťe nazval bohoušem když se na tobě skoro 3 dny dřel v dílně tímto bych mu chtěl ještě jednou poděkovat.  A tobě draku Bohouši děkuju za tu cestu byls dobrej člen dík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama