Březen 2008

Červené pondělí aneb Oslava Vzkříšení step by step. Část druhá...

25. března 2008 v 22:21 Aktuální situace
pokračování...
08:30 Přibyslav, kostel; V místním kostele, kde je od osmi mše a po níž obvykle naše squadra vychází se toho času nenachází téměř nikdo. Kromě ministrujích Tomíka a Foxe, před přijímáním i mě a někde schovaného Rejwiho snad nikdo..
*******
08:45 Přibyslav, pod věží; Kostel končí a pomalu se skupina dává do kupy. Od hlavního vchodu kráčí vedoucí skupiny Pežot s Paviánem, zjevuje se i Pazi, Ondřej, Medvěd, zničehonic se mezi námi vyskytl Dado, pak přivedl Ráďa mladý kluky Musilovi a tak dál, až jsme skončili na velmi vysokém čísle devatenácti lidí. "Ty vole, kdyby nás bylo dvacet, tak se na to vyseru" nechal se slyšet někdo z davu...
*******
09:00 Přibyslav, náměstí; Konečně vycházíme...Průvod vede Pežot, právě a jen v jeho hlavě je kompletní seznam všech lidí, který máme navštívit. My jdeme s davem... Začínáme u Zuzky Bencový, pokračujem k Pežotům, a dotřetice zvoníme u Syberů...
Kromě nás na kytaru zahrál i folkař, webmaster a žalmista Fanda Košťál
*******
09:05 Přibyslav, u Syberů; Bylo potřeba sem jít hned ze začátku, protože se ve spolku koledníků rozšířily zvěsti ohledně toho, že Albín asi ještě spí. Ale byla to fáma, Albín byl vzhůru a čekal na nás. Chvilinku jsme poseděli, dali si třeba "malou silnou kávičku se smetanou a cukrem" nebo "džusík" a vyšli jsme dál.

Červené pondělí aneb Oslava Vzkříšení step by step. Část první...

25. března 2008 v 11:59 Aktuální situace
Den D konečně nastal. A jak vypadal??? Asi nějak takhle...:
00.00 Polná, lidový dům; Po krátké přestávce se na pódiu opět objevuje formace Šatlava a již po prvním prohrábnutí strun elektrických kytar je všem jasný, že se jedná o Hospodkovu písničku ´Na vopravu chlíva´. A jak je již tradicí, právě u této písničky se mezi lidmi objevuje několik maníků, vysvlečených do půl těla, a naprosto nekontrolovaně, nepředvídatelně a antikoncepčně tancují, poskakují a vrážejí jak do sebe samých, tak někdy i do lidí okolo stojících...
část Šatlavy
I když jeho účast nebyla vůbec jistá, přece jen se Pazi přijel podívat...
*******
00.30 Polná, lidový dům; Ve skromných prostorách místního baru se seznamujeme s Cíbou, Vježnickým sračkerem. Šatlava vyhrává, pogisté blbnou čím dál hůř. Ještě že tam nejsou kruhy... I když padá se i bez nich..

Velikonoce 2008

22. března 2008 v 13:39 | Ondra |  Akce Málkáčů
A je to tady!!! Druhé nejkrásnější svátky v roce Velikonoce již nastaly! Zavzpomínejme tedy společně na časy ne zas tak dávno minulé a to na loňské Velikonoce... zážitky veselé i bolestné z božihodové zábavy v Polné a z pondělní smrště v Přibyslavi a v Dobré. Tímto chci taky všechny Blogery, Punkery, Anarchisty a Sračkery pozvat opět v neděli na velikonoční zábavu do Polné...
Zábava bude neškodná i pro ty nejmladší z Vás...
Zábava se bude konat od 20:00 v proslulém Lidovém domě v Polné

2.část Diecézní setkání mládeže v Hradci Králové, aneb Přibyslav se opět nezapřela

17. března 2008 v 20:05 Aktuální situace
Byla to sobota před květnou nedělí a snad nikdo z přibyslavských živlů(=není to urážka!) si nedokáže představit, tuto sobotu bez diecézního setkání mládeže v HK. Snad každoročně naše farnost posílá celý autobus křesťanské mládeže, ten z pravidla řídil "farní řidič" pan Novotný, ale letos bohužel ze zdravotních důvodů neřídil. A tak bylo o jednu srandu míň, dokáže to totiž roztočit:-D
Otec Pavel si pohlídal hnedka z kraje cesty důležitou věc!!!! A to 100Kč za cestu, někteří se jak je u nich dobrým zvykem zdráhaly, ale nakonec to z nich Náš kaplan dostal (ale bohužel nejde zveřejnit způsob)…J A v závěsu této úžasné povinnosti přispěchal s další… Za Ždírcem nad Doubravou jsme se začali modlit růženec,ale jelikož v autobuse není moc slyšet, tak skupinka sračkerů sedící na "pětce" hrála dál "veselé písně české"…Za chvíli se probraly z komatičnosti a přidaly se k modlícímu zástupu.
V HK nastal problém, jak se dostaneme k místní filharmonii….Tak jsme se toho zhostil.Moc sem netušil, kde to je, tak proto jsme asi dvakrát objeli stejné místo…Nakonec jsme se radši zeptali městské policie, kudy cesta vede.Místo aby nám poradili, pohádali se jestli je tam zákaz stání nebo zastavení…Ale nakonec přeci jen informaci o cestě podali.
Diecézko pokračovalo jako vždy, hrála skupina Bageta…Ne Veka …to je jedno pečivo jako pečivo…..(hráli docela pěkně). Katechese,svědectví,představování vikariátu,kdo si myslíte že dělal největší bordel? Přibyslav! Takže jsme se nijak nepřetvařovaliJ Nebojte, na řadu přišel i konec dopoledního programu a s ním i očekávané občerstvení(bageta,fruko)….letos teda nic moc(můj osobní názor).
Odpolední program měl každý účastník odlišný.Jedni byli kde si v praku s Vlastou,jiný šli ke zpovědi,do parku,na film,k Ferdinandovi,na diskuzi s biskupem Dominikem…..(bylo moc možností kam jít:-) )…
Všichni jsme se, tak nějak sešli na mši svaté v katedrále sv.Ducha. Ke konci se sebrali herci Chotěbořských pašijí a pádili do místa dění. Kdy a jak probíhala cesta autobusem nevímJ
Myslím, že to byla jako povedená akce.Sledujete sousední blogy a dozvíte se možná víc a uvidíte třeba i fotky:-D

Praha - Hradec - Jablonná...jízda králů :D část 1.

17. března 2008 v 18:06 Aktuální situace
Jak už z nadpisu článku vyznívá, akcí před Květnou nedělí bylo víc než požehnaně...takže...
Už minulou neděli odpoledne, na tenise, začalo ve vzduchu něco smrdět. A to v momentě, kdy sme se s Ráďou bavili, že by sme mohli nějakej den přepadnout v Praze Syberovi, koupit nějaký hadry a večer zajít někam na pivko. Jak už to ale v našich vodách bývá, žádnou koncepci nikdo nevymýšlel a čtvrtek, pravděpodobný den odjezdu, se blížil.
Byla středa večer, asi tak půl jedenáctý. A organizátorkou trípku se musela stát, kdo jinej, než Adéla (ostatně i později se projevilo, že ona je taková naše vůdkyně a bez ní jsme se s Ráďou v konečný fázi ani neodvážili probudit) V hlavě měla plán akce, který nám chtěla sdělit. Uplně náhodou jsme zrovna s Ráďou byli u sebe, tedy u nás doma, jelikož Zrt s rodinou odjel do Klášterce a barák nám nechal napospas. (jak pak zjistil, byla to chyba, ale co :D ) Zrovna zde probíhala noční, pofotbalová seance, v telce nějakej skejťáckej film, na stole se ukazovala krásná Vlasta a ve vzduch vířila oblaka medu:) No, ale zpátky - s Áďou jsme se přesně dohodli akorát na odjezdu a příjezdu do Prahy, ostatní necháme až tam budem.
A ve čtvrtek se to rozjelo. Už cestou do Prahy (já busem z Jihlavy, Ráďa vlakem z Přiby) jsme s Ráďou trošku řešili ten pobyt tam, a dohodli jsme se, že večer pojedeme domů. V Praze jsme se sešli nejdřív já s Ráďou, a pak i s paní Syberovou a holčičkama (Adélkou, Amálkou a Anežkou). Dali sme si dvě dvanáctky, který zase odnesli a přinesli další dvanáctky, do kterých jsme se s chutí pustili.
Pak už jsme se ubytovali u Syberů. V šest, tedy v čas našeho plánovanýho odjezdu sme vyšli do ulic Malý strany. A začlo to... Nejdřív jsme sedli do Shadow, podniku někde pod Petřínem, v tu noc sloužil jako naše základna bych řek :D Zde jsme se sešli s Lenkou - Adélčinou kamarádkou a s Amber - to samý. Dali jsme si fotbálek, kde kluci (já a ráďa) porazili holky :D, počkali na Albína a šli dál...
Ale kam, to nevím, protože ty názvy fakt neznám.. třeba víc napoví fotky...
Tak jak se jmenuje tohle, zrovna nevím. Ale sedli jsme si a přišel Honza Medřickej, kterej na žádný fotce bohužel není. Tak aspoň Ráďa pouští nějaký techno..
To už bude Casa Blů. Mimochodem - servírka, jež nás obskakovala, bydlí v Třemošnici, Tovární 5 a není pokřtěná. Na několika následujících fotkách si všimětě, že L-kem to žije i v Praze..
Zde Áďa a Lenka..
mají se ráádi
A to už konečně dorazili Rejwi s Petrem. Celej večer jsme na ně čekali, a oni celej večer míchali vajíčka... ale aspoň že přišli :)
A samozřejmě se ihned zapojili do debaty..
Dle rady pana Syery jsme navštívili i další zařízení, jedno z několika málo na světě, kde dělají nejlepší mojito- To už s námi nejsou ani Petr s Rejwim, ani Honza Medřickej..
A to je na Karlově mostě. Nevím co tam děláme, ale ta bílá ruka vpravo nás zachraňuje :)))
Albín na Malý straně vytipoval další hospůdku, kde by nám mohli něco dát...Nedali, tak jsme jim to tam trošku pozhasínali...
Před hněvem vrchního z náhle ztmavlé restaurace jsme utekli tam, kde jsme začali, do Shadow. Zde se od nás odpojil Albín - měl práci, a Amber - najednou zmizela. :D když nás vyhodili jak z Shadow, tak odvedle z něčeho dalšího, tak sme šli na Petřín. Ne po cestě, ale buší... Jenže sme sedli na první lavičku, kecali, a sledovali značku před námi. A když dole přijela tramvaj, sedli sme na ní...
Jelo hodně zajímavých lidí...
..a dojeli jsme do Lenčinýho bytu. Trochu zde zablogovali, zafacebookovali, zaicquovali, zaspali a v šest vyšli konečně pryč. Šalinou sme dojeli na malou stranu, a k Syberům jsme došli tak akorát. A nikoho jsme ani nevzbudili:-)
Po krátkém spánku a chutném obědě jsme ve dvě sedli na vlak a odvalili domu, číst zastavení Trnové cesty... Takže díky Syberům za všechno ;)
Více informací přineseme snad v některém z dalších článků. Nezapomeňte též navštívit Musilovic stránky, kde se daným problémem zabývají též :D
Díky Lence máme i nějaký fotky...

Klidný víkend

10. března 2008 v 13:09 Aktuální situace
Možná to bude úděsně suchej článek, že se až bude drolit, ale musím něco napsat. Nejen kvůli tomu, že to už druhý týden vypadá, jako bychom byli pořád někde v Chotěbořích na společenstvích a sdílení se, ale hlavně protože se tady taky trošku žije.
V pátek to už už hrozilo, že bude klid a nebude vůbec nic. Ale opak byl pravdou...:
Divadlo
Ochotnický soubor Hadrián si naplánoval na pátek 7. března premiéru své hry Monsieur
Tenhle obrázek je asi tak jedinej, kterej z víkendu mám. Nejde mi to ale nijak posunout, ani zvětšit, takže tam asi nic neuvidíte...ale pořád lepčí, jak kdyby tam nic nebylo..

Vikariátko v "Chotíbce"

5. března 2008 v 9:08 Aktuální situace
Jak již možná víte z nově vzniklého Rozsochateckého blogu, v pátek 29.února (vlastně to je takovej bonusovej den, jakože navíc) se uskutečnilo v Chotěboři vikariátní setkání mladých.
Jak už to tak bývá, do poslední chvíle nebylo vůbec jistý, kdo a jak tam pojede a dokonce i já sem v pátek ráno slušně odmítl nabídku Aničky jet s ní v autě, abych pak večer netrpělivě čekal, až se staví a vezme mě..
Program začínal v pět mší svatou, kterou sme "stihli". Po mši následoval obvyklý pokec před kostelem, kde jsme se dohadovali, co s večerem. Nějak máme asi vžitý to, že v pátek po kostele se řeší kde se spolčo uskuteční... Křeček nám při té příležitosti z fleku vyjmenoval pětadvacet strategických míst, kde by se to nechalo, ale my se stejně rozhodli pro místní faru, kde vikariátko mělo pokračovat.
V místním farním sálku nás jako první praštil do očí stůl plnej jídla, který bylo povinností sníst. Dělali jsme co sme mohli, ale nepovedlo se...
Ještě před nějakým tématem, který si vzal na starost šéf vikarijátu Velebný Pán Pavel Sajndner byl čas na to malinký občerstvení...zde na fotce se Medvěd tulí s Maruškou
Tady to už asi Maruška nebude, ale Medvěd se pořád tulí..
Po přednášce (na téma si už asi nevzpomenu), na který je neslušný cokoli fotit a jinak rušit se rozehrála hra Riskuj. Ani nevím, která skupina kterýho vedoucího dopadla nehůř :)))
A teď pár lidí, co tam sdíleli s námi krásnej páteční večer... Zde třeba Screčenzo (vlevo) a Petr Zadina. A ty nohy teď nějak nepoznávám
..tady pak další z Málků - Magda. A vzadu rozjařený pohled Křečíse, kterej přijel solo bílým koněm..
Bylo to skutečně pro všechny... Zde třeba bouchač Vojta, v pozadí nohy Ondřeje a jednoho tejpka z Chotěboře, co teď nevim jak se menuje...asi Pavel..??
Dívčí koutek..oni se neradi fotili, takže to je cenná fotka ;-)
Aby srandy bylo ještě víc, navštívil nás nakonec i Fox :D :D
A tady zkušený pořizování fotek v podání redaktorky konkurenčního blogu Terky..
Myslím, že se celá akce povedla...;-)

Sexuální příručka z roku 1894

3. března 2008 v 19:53 | LiDunka |  Bodyho štěk
Milé ženy a dívky, bráška mi poslal jistý návod na, údajně, šťastné manželství. Je to sice dlouhé, ale o to víc to stojí za to. Takže s chutí do toho a pánové, těšte se...

Sexuální příručka z roku 1894

RADY A POKYNY PRO MLADOU NEVĚSTU, KTERAK SE CHOVATI
A JAK ZACHÁZETI S INTIMNÍMI A OSOBNÍMI VZTAHY VE SVAZKU MANŽELSKÉM KU PROSPĚCHU NEZRUŠITELNOSTI
TÉTO POŽEHNANÉ SVÁTOSTI A PRO SLÁVU BOŽÍ.


Autor: Napsala Ruth Smythersová, milovaná žena reverenda L.D. Smytherse, pastora arkadické metodistické církve, při výročním regionálním shromáždění. Vydáno léta páně 1894.

Pro citlivou mladou ženu, které se dostalo řádné vychování jest svatební den paradoxně dnem nejšťastnějším a nejhrůznějším zároveň. Kladným okamžikem jest svatba sama o sobě, kdy je nevěsta středem pozornosti a odehrává se krásný, Bohem požehnaný ceremoniál, který symbolizuje její triumf nad mužem, kterého si k sobě připoutala, aby vyplňoval všechny její tužby po zbytek života pozemského.

Zápornou chvílí jest pak svatební noc, kdy se nevěsta musí vykoupiti takříkajíc tím, že bude poprvé čeliti hrůze sexuální zkušenosti. Za těchto okolností poslyšte, drahá čtenářko šokující pravdu. Některé ženy očekávají zkoušku ohněm o svatební noci s radostí, takových pocitů se vyvarujme! Sobecký a tělesně založený manžel může lehce takového nevěstina smýšlení zneužíti. Nikdy by nemělo upadnouti v zapomenutí jedno zásadní pravidlo manželství: dávati se musí pomálu, zřídkakdy, a hlavně s nechutí. Jinak by se mohlo přihoditi, že manželství stane se místem pro ukájení živočišných tužeb.

Na druhou stranu, utlačování nevěsty nemusí vždy zacházet do krajnosti. Ačkoli je sex v tom nejlepším případě odporný a v nejhorším případě bezbožný, bolestivý a ponižující zážitek, musí se přetrpěti, a ženy tak činí od počátků věků. Odměnou budiž jim svátost monogamního domova a dětí jež touto cestou vznikají.

Pro nevěstu je ve většině případů zbytečné brániti se ženichovým započínáním sexuálního aktu. Ideálním manželem byl by ten, kdo by k své ženě přistoupil pouze na její vlastní žádost a pouze z důvodu zploditi potomstva. Takové jemnosti a nesobeckosti však od průměrného muže očekávati nelze. Většina mužů, pokud nežije v sebezapření, bude sex vymáhati téměř denně. Moudrá nevěsta statečně protrpí nejvýše dva sexuální zážitky týdně v prvních měsících manželství a postupem času by se měla všemi možnými způsoby snažiti, aby se četnost styků snižovala. V tomto ohledu se použíti dá předstíraná nemoc, ospalost či bolesti hlavy. S úspěchem se setkávají také večerní hádky, škorpení, popichování, sekýrování a hašteření zhruba hodinu předtím, kdy obvykle započíná svádění.

Chytré ženy mají v zásobě novou a lepší metodu, jak odmítnouti a odraditi manžela s jeho milostnými návrhy. Dobrá manželka může čekat, že do konce prvního roku manželství se jí podaří snížit častost intimních sblížení na jedno týdně a do konce pátého roku svazku manželského na jedno měsíčně. Mnoha ženám se podařilo do desátého výročí sňatku poroditi děti všechny a docíliti úplného ukončení sexuálního vztahu se svým manželem. V tomto období se mohou spolehnouti, že láska k dětem a společenský nátlak jejich muže doma udrží. Tak jako si moudrá nevěsta vždy ví rady, jak udržet četnost pohlavních styků co nejníže, stejnou pozornost musí věnovati také tomu, aby to byla ona, kdo řídí druh a stupeň styku. Většina mužů jest od přírody spíše perverzní, a když žena vyjde i jen půl kroku vstříc, může to znamenat příval nejodpornějších výmyslů jeho. Třeba mimo jiné provozovati normální sex v nenormálních polohách, dotýkati se ženina těla ústy a své odporné vzrušené tělo nastavovati k ústům své ženy. Když jest muž odmítán začnou se projevovati nechutné mužské zvyky, ke kterým jest v takové situaci každý manžel náchylný. Mluví o sexu, čte příběhy o sexu, je často nahý, prohlíží si fotografie nebo kresby znázorňující nebo připomínající sex. Moudrá nevěsta nikdy nedovolí, aby její muž viděl její tělo neoblečení, a nikdy nedopustí, aby on ukazoval své vysvlečené tělo jí.

Pokud se sexu nejde vyhnouti, jest nezbytno, aby se provozoval v naprosté tmě. Spousta žen považuje za rozumné a užitečné nosit silnou bavlněnou noční košili a manžela oblékat do řádného pyžama. Noční úbory si manželé obléknou každý v jiném pokoji a při pohlavním aktu si je nemusí svlékati, tudíž dojde k nejnutnějšímu a nejmenšímu odhalení těl. Ve chvíli, kdy má nevěsta oblečenou košili a zhasla už všechna světla, postaví se tiše k posteli a očekává svého ženicha. Ten když tápavě vstoupí do místnosti, neměla by žena vydávati žádného zvuku, neboť by tomu mohl porozuměti jako povzbuzení. Měla by ho nechat tápati ve tmě. Vždy jest naděje, že třeba zakopne a způsobí si malé zranění, kterého by mohla žena využíti jako výmluvy a odepříti mu pohlavní styk.

Když ji najde, měla by manželka ležeti co nejtoporněji. Jakýkoli tělesný pohyb z její strany by si mohl optimistický manžel vyložiti jako vzrušení sexuální. Pokud se ji chystá políbiti na rty stačí, když trochu stočí hlavu, a jeho polibek skončí někde na tváři. Pokud se ji chystá políbiti ruku, měla by ji sevřít v pěst. Pokud ji nadzvedne noční košili a pokusí se ji políbiti kdekoli jinde, měla by si ji okamžitě stáhnouti, kam patří, a vyskočiti z postele se slovy, že ji příroda volá tam, kam musí i král. Tohle určitě potlačí jeho touhu líbati zakázaná území. Když se manžel snaží ženu svésti necudnými řečmi, vymyslí si nějakou nesexuální a triviální otázku, kterou mu z ničeho nic položí. Jakmile muž na ni odpoví, měla by udržovati konversaci na ono téma, i kdyby bylo sebenicotnější. Nakonec manžel pochopí, že když vyžaduje pohlavní styk, musí v tom pokračovati jen bez milostné přípravy. Moudrá žena si nenechá vyhrnout noční košili dále než k pasu a dovolí nejvýše, aby si muž rozepnul poklopec u pyžama, aby mohlo dojít ke spojení. Manželka je po celou dobu, co on funí a vzdychá, úplně tiše nebo si bručí něco o domácích pracích. A hlavně musí ležeti úplně nehybně a nikdy za žádných okolností nezamručí ani nezasténá, dokud styk neskončí. Hned jak muž dokončí pohlavní akt, začne ho moudrá žena sekýrovati stran drobných úloh, které si přeje, aby ráno vykonal. Spoustě mužů přináší největší sexuální uspokojení právě to poklidné konečné vyčerpání těsně po pohlavním aktu, a tak je pro ženu nutno zajistiti, aby v takové chvíli nenastal okamžik klidu, který by si manžel vychutnal. Jinak by mu to mohlo dodati odvahy, aby se znovu pokusil o pohlavní sblížení.
Manželka může být ráda za jednu povzbudivou skutečnost. Celý život vychovávala jejího muže škola, církev, jeho rodina a společnost okolo něj k pocitu viny pro jeho pohlavní touhy. Přichází tedy ve svazek manželský kajícně a studem zahalen, už napůl přemožen a zdolán. Moudrá žena se chopí takové výhody a pozvolna sleduje svůj cíl: nejdříve omezování ve svůj prospěch a poté svého manžela úplně oprostí od sexuálního vyjadřování. Nikdy by nemělo upadnouti v zapomenutí jedno zásadní pravidlo manželství: dávati se musí pomálu, zřídkakdy, a hlavně s nechutí.

Albín měl svátek!!!

2. března 2008 v 13:32 Aktuální situace
Bylo prvního března, a to samozřejmě mimo jiný znamená, že slaví svátek svatý Albín. A tím pádem i Albín. A tak sme po Postním Zamyšlení v kostele za doprovodu Medvědova Bambini Laude a po filmu Václav, kde sme v pohodě zabrali celou řadu a vubec nedělali bordel a nesmáli se nahlas, šli Albínův 24. svátek oslavit do sklípku.
Bylo nás tam fakt hodně, kromě domácích i jiní (třeba Fox, Medvěd, já, Maruška, Michal Štefka s přítelkyní, Pežot, Záďa, Rozum, Dado, Ondřej, Pazi, Ráďa, Michala, Lidunka, Honza medřickej a jiní..) a slavilo se bujaře až nevim...do kdy...
Jo, tohle je Albín (ten vlevo, vpravo je Maruška. A mezi nima nějaký maso...Jako fotka není ze včera, ve sklípku je myslím že zakázáno nás fotit takhle pozdě v noci, ale tak nějak to tak bylo no..